Souvislá pedagogická praxe

Kód předmětu: 123SPPR_K
Rozsah: 450 hodin
Počet kreditů: 15
Zakončení: klasifikovaný zápočet (KZ)

Předmět je vyučován v zimním semestru.

Kontakt na garanta předmětu:

Anotace předmětu

Před nástupem na praxi student absolvuje propedeutikum pedagogické praxe. První část praxe zahrnuje zejména hospitace na konkrétní škole a zpracování hospitačních záznamů. V další části studenti přímo vstupují do výuky a zapojují se do aktivit spojených s chodem školy. Nejméně 192 hodin připadá na přímou část pedagogické praxe, z toho nejméně 96 hodin studenti sami vyučují, a to samostatně nebo v páru. Do celkové studijní zátěže se započítává také příprava na výuku, tvorba výukových materiálů, hodnocení žákovských výstupů, zpracování záznamů, reflexe praxe a další související činnosti. Celkový rozsah předmětu činí 450 hodin.

Informace k předmětu

Předmět propojuje pedagogickou teorii s vlastní učitelskou praxí. Studenti si v jeho průběhu osvojují dovednosti potřebné pro plánování, realizaci a reflexi výuky a zároveň získávají zkušenosti s každodenním fungováním školy. Součástí praxe jsou hospitace, příprava a vedení vlastních vyučovacích hodin i následná reflexe a analýza pedagogické činnosti. Studenti tak mohou sledovat práci zkušených učitelů a postupně rozvíjet a ověřovat vlastní pedagogické dovednosti.

Praxe umožňuje studentům poznat také širší prostředí školy. V závislosti na možnostech konkrétního pracoviště se seznamují například s činností pedagogické rady a předmětových komisí, s úlohou třídního učitele, výchovného poradce či školního psychologa nebo s průběhem třídních schůzek, maturitních zkoušek a dalších školních i mimoškolních aktivit. Pozornost je věnována rovněž školnímu vzdělávacímu programu, učebním plánům a osnovám, didaktické analýze učiva a vedení pedagogické dokumentace.

Výstupem předmětu je profesní portfolio, které dokumentuje průběh praxe, získané zkušenosti a postupný rozvoj pedagogických kompetencí studenta.

Rozsah a členění pedagogické praxe

Praxe probíhá ve dvou vzájemně se překrývajících částech. V první studenti především hospitují ve výuce na konkrétní škole, seznamují se s jejím prostředím a zpracovávají hospitační záznamy. V další části již přímo vstupují do výuky, vyučují samostatně nebo v páru a zapojují se také do dalších činností souvisejících s fungováním školy.

Pedagogická praxe má celkový rozsah 450 hodin. Nejméně 192 hodin připadá na přímou část praxe ve škole. Z tohoto rozsahu studenti nejméně 96 hodin sami vyučují. Do celkového rozsahu se dále započítává příprava výuky a tvorba výukových materiálů, hodnocení žákovských výstupů, reflexe výuky, zpracování hospitačních záznamů a profesního portfolia i další související činnosti.

Příklad rozložení časové dotace

Uvedené hodinové dotace jsou pouze orientační a slouží jako doporučení. Nejedná se o závazné stanovení počtu hodin pro jednotlivé aktivity. Skutečný rozsah jednotlivých činností vychází z průběhu praxe a možností konkrétního pracoviště.

Uznávání pedagogické praxe

Rozsah pedagogické praxe se stanovuje podle předchozího vzdělání a doložených pedagogických zkušeností studenta. Uznání není automatické. O jeho přiznání a konkrétním rozsahu rozhoduje garant předmětu na základě předložených dokladů.

Jak se počítá rozsah praxe?

Celková studijní zátěž předmětu činí 450 hodin a skládá se ze dvou částí:

• 192 hodin přímé části pedagogické praxe, která zahrnuje hospitace a vlastní výuku; z toho student standardně absolvuje nejméně 96 hodin vlastní výuky;

• 258 hodin souvisejících pedagogických činností, mezi které patří zejména příprava výuky, tvorba výukových materiálů, zpracování hospitačních protokolů, hodnocení žákovských prací, reflexe výuky, seznámení s dokumentací a provozem školy, účast na dalších aktivitách školy a zpracování portfolia.

Související činnosti nepředstavují 258 hodin povinné přítomnosti ve škole. Student však musí doložit, že je v průběhu praxe vykonával. Jejich rozsah uvede v souhrnné evidenci a v portfoliu předloží vybrané ukázky své práce. Evidenci absolvovaných činností potvrzuje provázející učitel (mentor praxe).

Přehled možností uznání

1. Student bez předchozí pedagogické zkušenosti

Student splní pedagogickou praxi v plném předepsaném rozsahu. Praxi může absolvovat jedním z následujících způsobů:

• standardní pedagogickou praxí;
• formou klinického semestru.

Klinický semestr

Klinický semestr představuje souvislou a dlouhodobou formu pedagogické praxe na jedné konkrétní škole. Student působí na vybrané škole:

• alespoň dva dny týdně po dobu jednoho pololetí, nebo
• alespoň jeden den týdně po dobu celého školního roku.

V rámci klinického semestru se student musí ve stejné škole účastnit výuky žáků v rozsahu nejméně 90 hodin. Z toho nejméně 45 hodin samostatně vyučuje nebo učí v páru. Ostatní přímé a související činnosti plní tak, aby splnil celkové požadavky předmětu. Související pedagogické činnosti zůstávají v plném rozsahu 258 hodin.

2. Student, který již pracuje jako učitel na střední škole

Tato možnost se vztahuje na studenty, kteří jsou v době konání praxe zaměstnáni jako učitelé na střední škole a doplňují si pedagogické vzdělání.

Na základě řádně doložené pedagogické činnosti lze uznat nejvýše 75 % přímé části pedagogické praxe, tedy 144 ze 192 hodin. S ohledem na doporučení zachovat k absolvování v rámci studijního programu alespoň 50 % celkové studijní zátěže lze dále uznat nejvýše 81 hodin souvisejících pedagogických činností.

Celkem lze uznat nejvýše 225 hodin. Při uznání maximálního rozsahu student absolvuje zbývajících 225 hodin.

Zbývajících 48 hodin přímé části praxe student absolvuje v tomto minimálním rozsahu:

Hospitace probíhají u jiných vyučujících, podle možností také na jiné škole. Při hodinách vlastní výuky započítávaných do zbývajícího rozsahu je přítomen provázející učitel, aby mohla následovat odborná reflexe.

Uznání souvisejících pedagogických činností je možné pouze na základě jejich řádného doložení. Student je uvede v souhrnné evidenci a v portfoliu předloží vybrané ukázky své práce, například přípravy na výuku, vytvořené výukové materiály, hospitační protokoly, hodnocení žákovských prací nebo záznamy o zapojení do dalších aktivit školy.

Doklady musí umožnit posoudit skutečný obsah a rozsah vykonávaných činností. Evidenci potvrzuje provázející učitel (mentor praxe).

3. Absolvent předchozího učitelského studia

Studentovi, který již absolvoval bakalářský nebo magisterský studijní program zaměřený na vzdělávání nebo učitelství odborných předmětů, lze uznat odpovídající část pedagogické praxe.

Rozsah uznání se posuzuje podle akreditace a skutečného obsahu absolvovaného studijního programu. Student k posouzení doloží zejména:

• dodatek k diplomu;
• sylaby absolvovaných předmětů pedagogické praxe;
• případně další dokumenty prokazující rozsah a náplň absolvované praxe.

Uznat lze pouze praxi, jejíž absolvování a hodinový rozsah jsou z předložených dokumentů jednoznačně doložitelné. Konkrétní rozsah uznání a zbývajících povinností stanoví garant předmětu.

Propedeutikum pedagogické praxe a reflexe pedagogické praxe se neuznávají a student je musí absolvovat.

4. Student s mimoškolní pedagogickou zkušeností

V odůvodněných případech lze do předepsaného rozsahu praxe započítat pedagogickou činnost uskutečněnou mimo školu. Může se jednat například o:

• pravidelné vedení skupiny žáků v mimoškolním zařízení;
• vzdělávací nebo lektorskou činnost;
• vedení odborného kroužku;
• pravidelné individuální doučování žáků.

Započítaná činnost musí být svým charakterem obdobná přímé pedagogické práci, musí odpovídat věkové kategorii žáků střední školy a souviset s oborovým zaměřením studenta.

Student činnost doloží zejména potvrzením příslušné organizace, přehledem vykonaných činností a případně ukázkami vytvořených podkladů.

Z mimoškolní pedagogické činnosti lze uznat nejvýše 20 % předepsaného rozsahu přímé části praxe. Při uznání maximálního rozsahu se požadavky upraví následovně:

Související pedagogické činnosti se na základě mimoškolních aktivit neuznávají. Student je absolvuje a doloží v souvislosti s praxí na střední škole. Jedná se zejména o přípravu výuky, tvorbu výukových materiálů, zpracování hospitačních protokolů, hodnocení žákovských prací, reflexi výuky, seznámení s administrativou a dokumentací školy, zapojení do jejího provozu a zpracování portfolia.

Zbývající část praxe student absolvuje standardním způsobem na střední škole. Konečný rozsah uznání stanoví garant předmětu na základě obsahu, délky a řádného doložení vykonávané mimoškolní pedagogické činnosti.

Portfolio pedagogické praxe

Portfolio pedagogické praxe představuje ucelený a průběžně vytvářený záznam celé cesty studenta pedagogickou praxí. Zachycuje její prostředí, průběh a rozsah, postupné zapojování studenta do výuky i dalších činností školy a dokumentuje rozvoj jeho pedagogických dovedností. Nemá být pouze souborem vyplněných formulářů, ale srozumitelným obrazem toho, čemu se student během praxe věnoval, jaké zkušenosti získal a jak se v průběhu praxe profesně posouval.

Předepsané formuláře a záznamy tvoří základní evidenční rámec portfolia. Poskytují přehled o absolvovaných hospitacích, vlastní výuce a dalších uskutečněných činnostech. Student je doplňuje konkrétními doklady své práce, například přípravami na vyučovací hodiny, vytvořenými prezentacemi, pracovními listy, zadáními úloh, testy a dalšími materiály využitými ve výuce. Součástí portfolia mohou být také anonymizované ukázky vyhodnocených žákovských prací, hodnoticí kritéria, tematické plány nebo další dokumenty, se kterými student během přípravy a realizace výuky pracoval.

Portfolio dokumentuje rovněž zkušenosti získané mimo vlastní vyučovací hodiny a zapojení studenta do širšího života školy. Podle možností konkrétního pracoviště může zachycovat například účast na pedagogických radách a jednáních předmětových komisí, třídních schůzkách, třídnických hodinách, maturitních či opravných zkouškách, exkurzích a dalších školních nebo mimoškolních aktivitách.

Důležitou součástí portfolia je průběžná reflexe absolvovaných činností a vlastní pedagogické práce. Student zaznamenává nejen to, co během praxe vykonal, ale také své zkušenosti, postřehy, obtíže, získanou zpětnou vazbu a poučení pro další výuku. Reflexe mu umožňuje sledovat vlastní pokrok, pojmenovat silné stránky i oblasti, ve kterých se chce dále rozvíjet, a propojovat praktické zkušenosti s poznatky získanými během studia.

Výsledné portfolio by mělo být uspořádáno tak, aby z něj bylo možné sledovat vývoj studenta od prvních hospitací a seznamování se se školním prostředím přes přípravu a realizaci vlastní výuky až po závěrečné zhodnocení celé praxe. Představuje tak nejen doklad o splnění požadovaných činností, ale především dokumentaci získaných zkušeností a profesního rozvoje studenta v prostředí reálné školy.

Tři vzájemně propojené pohledy

Požadovaný obsah portfolia

Portfolio je tvořeno předepsanými formuláři, vybranými doklady vlastní práce a reflexemi studenta. Jednotlivé části by na sebe měly navazovat a společně dokumentovat průběh celé pedagogické praxe – od prvních hospitací přes přípravu a realizaci vlastní výuky až po zapojení do dalších činností školy a závěrečné zhodnocení získaných zkušeností.

Student může portfolio doplnit také dalšími materiály, které považuje za důležité pro doložení průběhu praxe a svého profesního rozvoje.

Formuláře

Dokladové a reflektivní přílohy

Přílohy dokládají konkrétní práci a zkušenosti studenta. Neměly by být pouze souborem nesouvisejících ukázek. U každé přílohy má být zřejmé, k jaké části praxe se vztahuje, při jaké příležitosti vznikla nebo byla použita a co jejím prostřednictvím student dokládá. Tam, kde je to vhodné, student doplní také stručný komentář nebo reflexi.

Digitální přílohy

Materiály, které není vhodné nebo možné zařadit v tištěné podobě, mohou být přiloženy elektronicky. Může se jednat například o prezentace, videa, rozsáhlejší soubory nebo interaktivní výukové materiály.

Digitální přílohy student uloží na USB disk přiložený ke svázanému portfoliu. Soubory musí být přehledně uspořádány, jednoznačně pojmenovány a označeny podle příslušných kategorií E–J, aby je bylo možné snadno přiřadit k jednotlivým částem portfolia.

Minimální počty formulářů a příloh

Minimální počet požadovaných formulářů a příloh se odvíjí od skutečného rozsahu absolvované praxe podle následující tabulky. Základní rozsah praxe činí 450 hodin. Pokud je studentovi uznána část pedagogické praxe na základě předchozího vzdělání nebo dosavadní pedagogické činnosti, upraví se také minimální počet formulářů a příloh, které je povinen v portfoliu podrobně doložit.

Počty uvedené v tabulce představují minimální počet podrobně zpracovaných dokladů. Veškeré aktivity a hodiny absolvované v průběhu praxe student zaznamená do společného formuláře C+D, který obsahuje souhrnnou evidenci pedagogické praxe, hodnocení vybraných vyučovacích výstupů a závěrečné potvrzení školy. Správnost uvedených údajů a absolvování pedagogické praxe v požadovaném rozsahu potvrdí provázející učitel, případně pověřený zástupce školy.

Uznání se může vztahovat na přímou část pedagogické praxe a u studenta, který v době konání praxe pracuje jako učitel na střední škole, také na řádně doloženou část souvisejících pedagogických činností. Celkový rozsah, který student po uznání absolvuje a doloží, proto činí 450 hodin, nejméně 412 hodin nebo při maximálním uznání nejméně 225 hodin.

Odevzdání portfolia: Student odevzdá portfolio garantovi předmětu tak, aby mohlo být předloženo u státní závěrečné zkoušky.

Podmínky udělení zápočtu

Podmínkou udělení zápočtu je odevzdání a odsouhlasení portfolia do konce 3. týdne zkouškového období zimního semestru.

Formuláře a přílohy ke stažení

• Formulář A – Záznam studenta o hospitaci (náslechu)
• Formulář B – Záznam o hospitaci při výstupu studenta
• Formulář C+D – Potvrzení školy o absolvování pedagogické praxe_bez uznání
• Formulář C+D – Potvrzení školy o absolvování pedagogické praxe_klinický semestr
• Formulář C+D – Potvrzení školy o absolvování pedagogické praxe_20 % uznáno
• Formulář C+D – Potvrzení školy o absolvování pedagogické praxe_75 % uznáno
• Formulář J – Záznam o obecné aktivitě

Literatura

Vaněček, D. a kol. (2016). Didaktika technických odborných předmětů (kap. 2, s. 81–112; kap. 4, s. 139–151; kap. 6, s. 224–254). ČVUT.

Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Portál.

Andres, P., Dobrovská, D., Hrmo, R. a Vaněček, D. (2020). Distant Education of Mature Age Students – Motivational Aspects. In ICL 2020, Tallinn, 23.–25. 9. 2020.

Dobrovská, D. a Vaněček, D. (2021). Implementation of Augmented Reality into Student Practical Skills Training. In Intelligent Human Systems Integration 2021. Cham: Springer, s. 212–227.